I po italském Dolce Vita může být život sladký. Ale i vtipný a někdy nevypočitatelný. Poté, co rodina Ulrichových strávila čtyři vzrušující roky v Římě, přišlo v létě 2009 stěhování do Paříže – města lásky a savoir-vivre. Přestože jeho manželka měla z přesunu k Seině radost, pociťoval Stefan Ulrich určité pochyby. Jednak si Itálii a její dolce vita oblíbil, jednak jeho znalosti francouzštiny byly od dob základního kurzu na gymnáziu poněkud zaprášené. A tak byly první týdny a měsíce v novém městě někdy překvapivě komplikované a jindy až vesele katastrofální. Od hledání bydlení za astronomické nájmy přes domovníky a řemeslníky, kteří sami sebe berou spíš jako umělce, až po pokus přimět Nicolase Sarkozyho poskytnout rozhovor. Přesto celá rodina dospěla k jednomu zjištění: Francouzi jsou sice zvláštní, ale mimořádně sympatický národ. Vyprávění německého novináře Stefana Ulricha o jeho pobytu v Paříži zaujme množstvím postřehů, které s laskavým humorem popisují a komentují běžný život v hlavním městě Francie. STEFAN ULRICH Německý novinář a spisovatel se narodil roku 1963 v německém Starnbergu. Po maturitě vystudoval práva v Mnichově a ve Freiburgu. Rozhodl se pracovat jako novinář a zaměřil se na zahraniční politiku. V srpnu 2005 se spolu s manželkou a dvěma dětmi přestěhovali z Mnichova do Říma, kde ho čekala práce dopisovatele Süddeutsche Zeitung. Měl čtenářům přinášet informace z Říma, Itálie a Vatikánu. Vedle toho stačil napsat dvě knihy – Quattro Stagioni: Ein Jahr in Rom a Arrivederci, Roma! Od podzimu 2009 působí jako dopisovatel v Paříži, což zatím stačil zúročit v knize Bonjour la France! Ein Jahr in Paris.