Kdo by nezatoužil být úspěšný, vozit se velkým krásným automobilem, žít v luxusu, obklopen krásnými ženami, mít bezedné konto u peněžního ústavu, být úžasný a krásný a bezstarostný, palmy, šumící příboj azurového moře, písek na pláži zlatý a jako hedvábí, nevtíravá melodie zalétá od chýše se střechou krytou rákosem, velké oranžové slunce visí nad obzorem, bílé plachty brázdí mořskou pláň a příboj vytrvale šeptá poezii dálek. Setkávání i rozcházení. Lesk i bída. Slast i utrpení. Je to nikdy nekončící sen – sen o americkém snu, kde je vše tak snadné, tak krásné, tak lákavé… Co na tom, že skutečnost je často drsná, jako make-up smirkovým papírem… Na prohru se snadno zapomíná, nakonec vždycky vítězí sen…