Dějiny filmu 1895–25 jsou dějinami nejrozšířenějšího druhu umění z pohledu nestora polské filmové kritiky, Jerzyho Płażewského. Napsal je s jedinou myšlenkou – aby byly opravdu čteny a aby se informace s jeho komentářem dostaly k co největšímu počtu především mladých čtenářů, kteří o slavné éře moderního evropského filmu slyšeli jen z doslechu. A to se mu skutečně povedlo: jeho kniha s bohatým fotografickým materiálem se v Polsku dočkala šesti vydání! Čeští čtenáři budou jistě překvapeni faktem, že tato rozsáhlá populárně-naučná práce neobsahuje jen historické přehledy a suchá shrnutí, ale oplývá také množstvím obrazných příměrů, vtipných glos a odkazů k jiným druhům umění. Kromě této stylistické obratnosti vykazuje autor rozsáhlé znalosti jak západoevropského a amerického filmu, ale také filmu severských zemí (zejména Švédska, ale také Dánska a Finska), Ruska, Turecka, Dálného východu, Indonésie, Číny, Japonska, jihoamerických států, filmů z Egypta či Íránu. Polské tvorbě, ostatně svého času náležející k nejpozoruhodnějším světovým kinematografiím, se logicky věnuje zevrubně, střídměji, ale přesto „na širokém plátně“ nabízí obraz toho podstatného, co vznikalo například v Československu (České republice), Maďarsku, Jugoslávii atd. Souběžný záběr na řadu národních kinematografií můžeme vnímat jako svébytnou kapitolu moderních světových dějin.