Infekce je u kriticky nemocných pacientů všudypřítomným fenoménem a setká se s ní téměř každý z nich. A rovněž tak lékař v kterémkoli klinickém oboru musí tyto kriticky probíhající infekční stavy řešit. Vzhledem k širokému spektru infekčních onemocnění se jedná o problém velmi obsáhlý. Cílem tohoto textu není encyklopedické pojednání, ale měl by otevřít náhled do problematiky infekce u kriticky nemocných a poskytnout počáteční vodítko pro klinickou praxi. Z přístupů, které se pro takto formulovaný úkol nabízejí, autoři jako hlavní zvolili hledisko klinické. Důraz je zde jednoznačně kladen na problematiku diagnostiky a terapie těchto stavů. Z mikrobiologie a patogeneze je zmíněno jen tolik, kolik je nezbytné k hlubšímu porozumění diagnostickým a terapeutickým přístupům. Za kriticky nemocného se považuje pacient, u něhož dochází k ohrožení, či dokonce selhávání základních životních funkcí. Léčba těchto nemocných přísluší do oblasti intenzivní a resuscitační péče. Infekce je u kriticky nemocných pacientů takřka všudypřítomným fenoménem a nejméně v podobě ohrožení se s ní téměř každý z nich setká. A rovněž tak lékař v kterémkoli klinickém oboru musí kriticky probíhající infekční stavy - alespoň na počátku - sám řešit. Vzhledem k širokému spektru infekčních onemocnění se jedná o problém velmi obsáhlý. Cílem tohoto textu není encyklopedické pojednání, ale měl by otevřít náhled do problematiky infekce u kriticky nemocných a poskytnout počáteční vodítko pro klinickou praxi. Z přístupů, které se pro takto formulovaný úkol nabízejí, autoři jako hlavní zvolili hledisko klinické. Důraz je zde jednoznačně kladen na problematiku diagnostiky a terapie těchto stavů. Z mikrobiologie a patogeneze je zmíněno jen tolik, kolik je nezbytné k hlubšímu porozumění diagnostickým a terapeutickým přístupům. Problematika epidemiologická je rovněž uváděna jen ve vztahu k praxi intenzivní a resuscitační péče.