Řekneme-li například, že nejsme sami sebou, pak většinou myslíme to, že nejsme v kontaktu se svými emocemi, cítíme se proto možná neživí. Jestliže je někdo naprosto bez emocí, pak je téměř nemožné s tímto člověkem navázat kontakt. DO VLASTNĚ JSEM? Souvisí s mojí identitou to, jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a takovým, jaký chci být? Ten, kdo má pocit, že žije v souladu se sebou, zakouší rovněž dobrý pocit vlastní hodnoty, který také vyzařuje navenek. Identita je ale něco živého a stále znovu se ustavuje. Autorka proto vysvětluje, v čem spočívá schopnost být sám sebou a co nás vlastně drží pohromadě jako svébytné osobnosti. K tomu si vypomáhá zejména Eriksonovou teorií psychosociálního vývoje a Jungovým pohledem na individuaci, ale také příklady z života konkrétních jedinců.