Tento videoatlas je určen všem lékařům a zdravotnickým pracovníkům, kteří se setkávají s potřebou diagnostikovat a léčit poruchy chůze. V ordinacích praktických lékařů, neurologů, ortopedů, fyzioterapeutů a jiných odborníků patří poruchy chůze, rovnováhy a pády mezi nejčastější stesky pacientů. Hodnocení chůze se však mnohdy podceňuje - jak v rámci obecného fyzikálního lékařského vyšetření, tak při specializovaném neurologickém vyšetření se chůze zpravidla vyšetřuje až na závěr, a bývá tak jen doplňkem syndromologické rozvahy postavené na ostatních symptomech a nálezech. Charakteristická porucha chůze může přitom napovědět diagnózu již v okamžiku vstupu pacienta do ordinace. Ačkoli moderní přístrojové vyšetřovací metody podstatně usnadnily etiologickou diagnostiku pohybových poruch, prosté pozorování zůstává »zlatým standardem« vyšetření chůze, ze kterého lze vytěžit rozhodující informace pro diferenciální diagnózu pohybového postižení. Tradiční popisná označení pro určité poruchy chůze však nemusejí znamenat jednoznačné diagnostické zařazení. Označování poruch chůze podle postižení jednotlivých systémů nebo dokonce podle nosologických jednotek je obtížné pro kombinace vzorců a vzájemné překrývání klinických obrazů. V klasifikaci poruch chůze předložené v tomto atlasu proto autoři dali přednost semiologickému dělení podle základních rysů patrných při pozorování pacienta. Klinicky pozorované poruchy chůze se mohou skládat z několika základních semiologických prvků, jež se navzájem mísí ve výsledném vzorci. Klinicko-anatomická klasifikace pak vychází z pravděpodobné lokalizace poškození, vyvolávajícího příslušný vzorec poruchy chůze.