Krátký úvod do literární teorie patří v současnosti mezi jednu z nejoblíbenějších a nejpřekládanějších literárněteoretických příruček. Úspěch knihy je založen na jeho schopnosti kondenzovaně a přitom srozumitelně vyložit i značně obtížné poetologicko-filozofické úvahy, kromě toho však také na jeho celkovém přístupu k literatuře a pojetí teorie. Teorii literatury nechápe jako neměnnou znalost daných a nezpochybnitelných pojmů, regulí a schémat, ale především jako myšlení o literatuře, které je neustále v pohybu, je živé, otevřené, a které se odvíjí v těsném sousedství s jinými disciplínami, jako jsou filozofie jazyka, hermeneutika, sémiotika, psychoanalýza či kulturální studia. Culler si je dobře vědom toho, že zpochybnit či "otevřít" určitý problém může i bez sdělení definitivního závěru znamenat někdy víc než podat striktní odpověď. Cílem jeho Krátkého úvodu tedy není předložit vyčerpávající výklad jednotlivých teoretických směrů nebo přesné definice vybraných literárních jevů, ale spíše představit různé postoje k některým tématům, jimž se současná teorie literatury věnuje. Velký prostor v knize proto patří úvahám o samotných pojmech teorie a literatura. Ohlas a trvalý zájem, kterých se Krátkému úvodu do literární teorie dostalo, podnítily jeho autora k aktualizování a rozšíření knihy o některé nové pasáže. Upravené vydání publikace obsahuje i zcela novou kapitolu "Etika a estetika" a doplněnou bibliografii.