Německý spisovatel W. G. Sebald (1944–2001), přednesl v roce 1997 na univerzitě v Curychu v rámci tradičních přednášek z poetiky své analyticky hluboce propracované teze o překvapivě slabé odezvě v německé poválečné literatuře na zničující spojenecké bombardování německých měst během 2. světové války. Podle jeho slov, doložených historickým materiálem, se u mnoha autorů projevila naprostá neschopnost popsat to, co sami zažili, a uchovat to pro následující generace. Sebald se netajil názorem, že německá literatura zklamala tváří v tvář těmto hrůzám, z nichž povstala poválečná Spolková republika. Kniha je doplněna esejem o pochybném postoji po válce možná neprávem uznávaného spisovatele Alfreda Andersche za vlády nacistů a jeho oportunistickém obratu politického smýšlení po válce.