Mistr Eckhart (1260–1327) vešel do všeobecného kulturního povědomí na počátku 20. století a bleskově získal pověst tajuplného mystika, jenž je hlubinnými souvislostmi propojen s jinými mystiky od starověku po Novalise. Eckhart však byl respektovaný univerzitní učenec a vysoce aktivní řádový hodnostář, autor rozsáhlých latinských spisů, který se sám jednoznačně považoval za křesťanského filosofa. Ústředním tématem Eckhartových zkoumání je „čistý rozum“, intellectus, jak ho latinským myslitelům zprostředkoval Averroes, klíčový inspirátor Alberta Velikého, k jehož velkým žákům a následovníkům nepatří jen Tomáš Akvinský, ale též Dietrich z Freibergu a právě Eckhart.