Visual language of Balážová’s paintings incorporate abstract signs mixed with symbolism and personal mythology. Although her work is usually reflected on the field of geometric abstraction, several of Balážová’s recent exhibitions displayed her interest in defining a different perspective of geometric painting. This view incorporates feminist rhetoric which nowadays comprises the backbone of her work and which markedly affected contemporary reading of her paintings. This book represents the reinterpretation of Balážová’s ambiguous abstraction, in which the painting is understood as an instrument through which issues of social and gender differences can be reflected. Vizuální jazyk obrazů Balážové zahrnuje abstraktní znaky smíchané se symbolikou a osobní mytologií. Přestože se její tvorba obvykle odráží na poli geometrické abstrakce, několik posledních výstav Balážové vyjádřilo její zájem o definování jiné perspektivy geometrické malby. Tento pohled zahrnuje feministickou rétoriku, která dnes tvoří páteř její tvorby a která výrazně ovlivnila soudobé čtení jejích obrazů. Tato kniha představuje reinterpretaci nejednoznačné abstrakce Balážové, v níž je malba chápána jako nástroj, jehož prostřednictvím lze reflektovat problematiku sociálních a genderových rozdílů.