Předkládaná monografie má především otevřít prostor pro odbornou debatu a být tak výchozím bodem k rehabilitaci lesa nízkého a středního v podmínkách České republiky. Předkládáme zde dílčí výsledky projektu NAZV ČR č. QH71161 Nízký a střední les plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa a projektu MŽP ČR č. SP/2d4/59/07 Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě Natura 2000. Formou obsáhlé literární rešerše se zamýšlíme nad možnostmi znovuzavádění nízkého a středního lesa na území našeho státu. Pokud by se dnes vlastník lesa v ČR rozhodl obnovit na svém majetku nízký nebo střední tvar lesa, byl by postaven před nemalé množství problémů. Předně, pro podmínky ČR nejsou k dispozici základní růstové charakteristiky porostů výmladkového původu. V oblastních plánech rozvoje lesů, jež by měly být jedním z podkladů pro tvorbu lesních hospodářských plánů a osnov, nejsou rovněž k dispozici žádné informace pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření v nízkém či středním lese. Až na drobné výjimky chybí aktuální zkušenosti s pěstováním, nejsou k dispozici modelové porosty. Dále, nelze objektivně stanovit zakmenění porostů výmladného původu, protože schválené růstové tabulky takovou alternativu nepředpokládají. A v neposlední řadě, výpočet závazného ustanovení celkové výše těžby tak, jak jej uvádí platná vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování, je pro nízké a střední lesy naprosto nevyhovující. Předkládaná monografie má především otevřít prostor pro odbornou debatu a být tak výchozím bodem k rehabilitaci lesa nízkého a středního v podmínkách České republiky. Předkládáme zde dílčí výsledky projektu NAZV ČR č. QH71161 Nízký a střední les plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa a projektu MŽP ČR č. SP/2d4/59/07 Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě Natura 2000. Formou obsáhlé literární rešerše se zamýšlíme nad možnostmi znovuzavádění nízkého a středního lesa na území našeho státu. Chce-li dnes zájemce čerpat informace o nízkých a středních lesích, nemá možnost, alespoň ne v českém prostředí, získat odpovídající současnou tuzemskou lesnickou literaturu. Téma nízkých a středních lesů zde bylo několik desítek let zanedbáváno, ne-li přímo cíleně odsouváno do pozadí. Jedinou výjimkou jsou informace o převodech nízkých lesů na vysoké, ale i zde se jedná o informace neúplné. Rozsáhlé převody nízkých lesů totiž nikdy v našich zemích nebyly komplexně vyčísleny a zhodnoceny. V jednotlivých kapitolách se autoři snažili přinést co nejobsáhlejší a přitom ucelený soubor informací, které byly o nízkých a středních lesích publikovány. Čerpali především z historických literárních pramenů a dále z literatury zahraniční - především německy mluvících zemí. Na úvod kapitoly přináší soubor základních pojmů, které jsou pro dané téma klíčové a jejichž dvojznačné nebo víceznačné chápání by mohlo snížit informační potenciál knihy. Následující kapitola, dotýkající se historického rozšíření nízkých a středních lesů v Evropě a českých zemích, dokládá oprávněnost přídomku tradiční, který se s tvarem nízkého a středního lesa pojí. Pro mnohé čtenáře bude jistě překvapující zjištění, kde všude a na jakých rozlohách se nízké a střední lesy v minulosti vyskytovaly. Lesnicky nejzajímavější a nejdůležitější jsou kapitoly o pěstování, produkčním potenciálu, ekonomice a hospodářské úpravě nízkých a středních lesů. Obsahují podrobné historické a zahraniční poznatky o dané problematice. Jak čtenář jistě sám zjistí, je nutno předkládané informace správně zasadit do skutečného časového (historického) nebo regionálního (zahraničního) kontextu. Především ekonomické informace historického charakteru jsou se současnými podmínkami v ČR poměrně málo kompatibilní. I přesto však lze, s přihlédnutím k těmto omezením, získat o problematice základní přehled. Poměrně diskutovaným tématem je dnes ve spojení s nízkými a středními lesy biodiverzita. Četné práce především zahraničního charakteru dokladují vyšší druhovou bohatost zmíněných hospodářských tvarů. Jako důvod se uvádí světlý charakter těchto lesů, podmíněný kratším obmýtím a rychlejším postupem sečí. V kapitole věnované biodiverzitě nízkých a středních lesů se nad tímto tématem podrobně zamýšlíme. Při pročítání kapitoly se čtenář jistě často zastaví a zamyslí nad smysluplností současného českého lesnictví. V závěru autoři předkládají analýzu právních aspektů hospodaření v nízkém a středním lese ve středoevropském kontextu. Při srovnání zahraniční a tuzemské legislativy je možno si udělat představu o tom, kterých ustanovení naší legislativy se případné zavádění nízkých a středních lesů týká a jak je podobná problematika řešena v zahraničí.