Kniha popisuje silný příběh známé řeholnice Matky Elvíry, která se nechala vést Boží Prozřetelností k dílu záchrany zástupů mladých narkomanů a bezdomovců. V osmdesátých letech založila v italském Saluzzu komunitu Cenacolo, v níž nacházeli útočiště a uzdravení mladí lidé, jejichž život z nějakých důvodů ztroskotal. Postupem času se její dílo rozrostlo, takže dnes už čítá více než šedesát komunit v osmnácti zemích světa. „Bůh mi dal v těchto letech trpělivost následovat den po dni to, co mi ukazoval. A postupně se ten obzor otevíral a přijal mnoho mladých lidí, kteří potřebují lásku, přijal je s otevřenou náručí, která dnes touží obejmout celý svět. Nyní ta náruč není už jen moje. Spolu s mojí náručí jsou zde náruče mnoha mladých lidí, kteří přijali Boží lásku a rozhodli se Mu důvěřovat a kteří nyní dávají potřebným právě tu lásku, kterou zdarma dostali.“