Etnopolitická studie se zabývá vzájemným vztahem mezi romskou politikou a politikou romství. Hledá odpovědi na otázku, jak dělají Romové v České republice politiku a zároveň jak česká politika „dělá“ Romy. Nabízí vhled do současné menšinové politiky Romů, představuje její nejrůznější formy a reflektuje způsoby a okolnosti, za kterých ji většinová politika pustí ke vzájemnému dialogu. Teoretický úvod, ve kterém autorka rozebírá vliv státu, kulturní specifika Romů i politickou arénu většinové společnosti, je doplněn o čtyři skutečné příběhy současných politiků-Romů. Autorka prostřednictvím těchto příběhů ukazuje konkrétní podobu a účinnost konceptů i teorií v praxi, v jejich každodenním životě, na příkladech jejich vlastní politické aktivity. Štefan, Martin, Marián a Josef rozkrývají své motivace, dilemata, úspěchy i ztráty na poli politickém i osobním. Text v této fázi nabízí čtyři různé konstrukce narativní jednoty, čtyři vyprávění, ve kterých se aktéři snaží dávat smysl svým politickým aktivitám při zohlednění své romské identity. Vedle celistvého příběhu v nich nalézáme i souznění s poznatky z předchozích kapitol: každý Rom-politik reflektuje a hodnotí svou odlišnost od majority - své romství - optikou romské politiky a stávajících definic, představených v první části knihy, a současně popisuje své zabydlení v politickém poli, jež do značné míry předkládá a formuje majorita. Co to znamená být politikem, který se zároveň definuje jako Rom? Kdo je to romský politik a čím se liší od politika z řad majority? Co musí Rom podstoupit, aby v politice uspěl? Liší se romská politika od politiky většinové společnosti? A zůstává romský politik stále ještě Romem?