Tuto knížku tvoří několik dosud nepublikovaných studií Karla Říhy, které se pohybují na pomezí filosofie a teologie. Autor v nich nezapře svoji obdivuhodnou obeznámenost s dílem Immanuela Kanta a dalších myslitelů, kteří využívali transcendentální metodu. Užitečně tak například pro českého čtenáře shrnuje obsah Kantovy knihy Náboženství v hranicích pouhého rozumu. Anebo prostřednictvím komentáře k jedné zásadní práci německého teologa Hansjürgena Verweyena ukazuje možnosti transcendentální metody pro založení fundamentální teologie, přičemž velice inspirativně pojednává o aktu úžasu. Úplně poslední studie nazvaná „Filosofie a duch křesťanství“ pak mimo jiné dokládá Říhovo úsilí propojit jeho velice přesné a kritické myšlení filosofa s mystickou zkušeností křesťana. K vydání připravili Július Pavelčík a František Štěch. Karel Říha (1923–2016) byl filosof, katolický kněz a člen jezuitského řádu. V období 1968–1979 studoval a pracoval v rakouském exilu, v letech 1979–1990 pak působil v Římě. Po návratu do vlasti v roce 1990 se podílel na znovuobnovení teologické fakulty v Olomouci. Odborně se věnoval především dílu Immanuela Kanta a Maurice Blondela.