Publikace definuje znalosti, dovednosti a postoje moderní sociální praxe v péči o lidi s duševními poruchami koncipované dle biopsychosociálního modelu s akcentem na vnitřní dynamiku onemocnění a environmentální faktory. Autoři zpracovali základní popis projevů duševních onemocnění, včetně detekce rizikových faktorů, a dále charakteristiku specifických znalostí a dovedností, důležitých pro sociální práci a komunikaci s člověkem s duševním onemocněním. Zaměřili se také na pracovní vztah s lidmi s duševním onemocněním, jeho prožívání sociálními pracovníky, a rovněž na znalosti a dovednosti nezbytné pro šetření, včetně šetření sociálních faktorů (rodina, sociální síť, dostupné zdroje okolí, stigma, sociální vyloučení a inkluze), které se u řady duševních onemocnění významnou měrou podílejí na průběhu, vyústění onemocnění a dosažení úzdravy. O konceptu úzdravy pojednává samostatná kapitola, zvláštní oddíl vymezuje systém péče v ČR. Kniha je příspěvkem na cestě k nové etapě transformace psychiatrické péče.