Záměrné sebepoškozování je jev, s nímž se dnes psychiatři a psychoterapeuti ve své praxi setkávají stále častěji. Zdá se, že narůstající počet mladých lidí v »objektivních« nebo »subjektivních« životních krizích sahá po žiletce či hořící cigaretě a zaměřuje svou »agresivitu« proti sobě. Tato publikace vysvětluje, že nejde o agresivitu v zjednodušujícím slova smyslu, že cílem sebepoškození je jen v malém zlomku případů smrt a že naopak sebepoškozování je nezralou snahou o přežití. Kniha je určena v první řadě psychiatrům a psychoterapeutům, bude však také přínosem pro pracovníky ve školství a sociální oblasti.