Publikace je věnována problematice vnitrostátní transpozice a účinků směrnic EU. Jejím hlavním účelem je poskytnout dotčeným transpozičním i aplikačním orgánům, jakož i odborné veřejnosti, potřebná východiska a obecně metodologická vodítka k tomu, jak náležitě postupovat při transpozici, výkladu i aplikaci směrnic v ČR. Publikace tak názorně činí v návaznosti na analýzu celé řady konkrétních směrnic i četné relevantní judikatury ESD. Jejím východiskem je základní charakteristika směrnic, nastínění jejich typické struktury a provedení jejich kategorizace z hledisek relevantních pro účely náležité transpozice i aplikace. Prvním těžištěm publikace je analýza hlavních metod transpozice směrnic. Akcentovány jsou výhody, nevýhody a případná úskalí jednotlivých transpozičních metod. Druhým těžištěm jsou kritéria náležité transpozice směrnic. Třetím je problematika výkladu směrnic pro účely jejich náležité vnitrostátní transpozice a aplikace. Čtvrtým těžištěm je pak systémová analýza vnitrostátních účinků směrnic, a to nejen následků nenáležité transpozice, ale i těch účinků, jež vznikají již před uplynutím transpoziční lhůty, a těch účinků, které vznikají až po náležité transpozici směrnice. Stranou pozornosti nezůstávají ani ústavněprávní transpoziční aspekty a otázky institucionálního a metodického zajištění vnitrostátní transpozice směrnic v ČR. Vše je v publikaci podáváno na názorných příkladech a s využitím autorových praktických zkušeností z působení v Legislativní radě vlády ČR.