Fenomén spekulativních mánií a burzovních krachů započal současně s tím, jak vznikaly první organizované trhy. Již po staletí si mnoho ekonomů i samotných obchodníků klade otázky, jaké události vedou ke vzniku spekulativních mánií a burzovních krachů, zda je možné jejich počátek předvídat a máme-li šanci zabránit ničivým dopadům na ekonomiku, které jsou s nimi spojeny. Přestože dnes máme k dispozici mnoho historických dat i statistických údajů a vývoj světové ekonomiky můžeme za pomoci moderních technologií sledovat doslova ze dne na den, ekonomové prozatím na tyto otázky nenašli zcela uspokojující odpovědi. Rozsáhlé anomálie na finančních trzích jsou dnes přirozenou součástí každé vyspělé ekonomiky. Je to reakce, ale současně také hybný faktor ekonomických cyklů. Ekonomické cykly jsou z velké části formovány právě na základě vývoje na finančním trhu. Tato vazba mezi kapitálovými respektive finančními trhy a ekonomikou v posledních desetiletích ještě výrazně zesílila. Finanční průmysl dnes ve světě tvoří mnohem větší část celkového produktu než kdykoliv dříve a jeho vliv nadále roste. To způsobuje, že rozsáhlé anomálie na finančních trzích jsou nejenom četnější, ale také mnohem intenzivnější a mají větší dopad na reálnou ekonomiku. Jedním z nejvíce náchylných segmentů pro vznik rozsáhlých anomálií jsou obecně akciové trhy. Ty také představují pro stabilní chod ekonomiky potenciálně největší hrozbu. Jsou to právě akciové trhy, které velice citlivě reagují na průběh ekonomických cyklů, tím spíše ekonomické cykly sami vytvářejí. Akciové trhy se málokdy pohybují v rovnováze, tedy ve fázi, o které bychom mohli říci, že ceny odpovídají své fundamentální hodnotě. A pokud ano, je tomu pouze náhodně a na velmi krátkou dobu. Dalo by se říct, že v každém okamžiku jsou akciové trhy v určité fázi rostoucího nebo klesajícího trendu, a to mimo dosah své fundamentální hodnoty. Tato fáze pak může vyústit ve spekulativní mánii v případě rostoucího trendu či burzovní krach v případě klesajícího trendu, aniž by o tom široká investorská veřejnost byla dopředu varována. Právě nevědomost a naivita účastníků trhu spojená s davovými emocemi dopomáhá k vytváření rozsáhlých tržních anomálií. Není možné proti nim bojovat a není možné je omezit či zcela eliminovat, aniž bychom tím jakkoliv nenarušili principy volného trhu. Každý trh je tvořen nabídkou a poptávkou, přičemž rozhodnutí jednotlivého účastníka trhu může být ovlivněno mnoha faktory, a to jak na vědomé, tak podvědomé úrovni. Silné tržní anomálie vznikají na základě rozhodnutí účastníků trhu, které byly vytvořeny z větší části na podvědomé úrovni. Účastník trhu v takovém případě své rozhodnutí nestaví na základě racionální analýzy, ale spíše na základě emocí, pudů či poblouznění. Tyto znaky jsou zcela typické pro davové chování, které můžeme v době spekulativních mánií a burzovních krachů přirozeně pozorovat. Pohybovat se na trhu v době spekulativní mánie je velmi riskantním postojem. Naprostá většina, převážně začínajících investorů, si vůbec neuvědomuje, že probíhající rostoucí trend je ve skutečnosti jedna obří nafouknutá bublina, která může kdykoliv bez varování prasknout. Jen malá část účastníků trhu (která však z hlediska zobchodovaného objemu může tvořit významnou skupinu) si je vědoma toho, že trh prochází abnormálním vychýlením, které se dříve či později musí vrátit do rovnováhy. Jakmile se trend otočí, nastávají mohutné výprodeje, které obvykle vedou k burzovnímu krachu. Riziko je evidentně vysoké. Přesto se v době spekulativních mánií na trhu pohybuje mnohem více účastníků než v době, kdy se trh pohybuje poblíž své rovnováhy. A důvod je zřejmý. Zvýšená rozkolísanost trhu sice zvyšuje riziko, ale úměrně tomu se zvyšuje i potenciál výdělku. Pro většinu investorů a spekulantů je proto velmi obtížné takovému vývoji pouze přihlížet. Čím více účastníků poté na takový trh vstoupí, tím má následný krach ničivější účinky. Rozsáhlé spekulativní mánie a burzovní krachy se chtě nechtě dotýkají každého z nás. I těch, kteří se obchodování přímo neúčastní. Pohyby na akciovém trhu mají nemalý dopad na blahobyt obyvatelstva, jelikož jsou významným zdrojem bohatství a současně ovlivňují ekonomické klima. To se neustále mění a během poměrně krátké doby může dojít k velkým změnám. Optimistické vnímání vývoje naší ekonomiky se může během pár měsíců obrátit v nejhlubší pesimismus a naopak. Díky médiím se tato nákaza šíří poměrně rychle, což má dopad na chování a rozhodování všech ekonomických subjektů, ať už co se týče investic, úspor či spotřeby, což se zákonitě promítne do reálné ekonomiky. Znalost vzniku, průběhu a dopadů spekulativních mánií a burzovních krachů proto není nutností pouze pro investory a spekulanty k jejich přežití na finančních trzích. Je to disciplína, kterou by měl v základu ovládat každý, kdo se zajímá o ekonomický vývoj a snaží se toho využít ve svůj prospěch. Věřím, že se pro vás tato kniha nestane pouhým studijním materiálem, ale také zábavnou četbou, která vás bude jakožto nadčasové dílo po dlouhá léta inspirovat.