Nejnovější práce (2021) polské bohemistky Joanny Goszczyńské zachycuje v jednotlivých studiích tvorbu vybraných českých modernistů prvních desetiletí a meziválečného dvacetiletí 20. století: Josefa Čapka, Ladislava Klímy, Jakuba Demla, Richarda Weinera a Vladislava Vančury. Jak napovídá název knihy, autorka se zaměřuje na „temnou tvář české literatury“, reaguje tak na jednostrannou, zdánlivě stereotypní polskou představu, že česká literatura je plná humoru, ztvárňuje všední život a reprezentuje typ „malého českého člověka“ (Hašek, Čapek, Poláček aj.). Ve spektru jejího zájmu se nyní ocitá jiná tvorba, ponořená do hlubokých zákoutí lidské psychiky. Badatelka objevuje a interpretuje díla zkoumající duševní temnotu, často skrývanou pod povrchem, odhaluje propasti zla, šílenství, strachu a posedlosti, ale také patosu a hrdinství. Popisuje hledání pravdy o tíze lidské subjektivity či identity a zkoumá širší souvislosti literatury s krizí kultury, s politickými zvraty a s tragickými prožitky z první světové války. Publikace přináší nejen nezvyklý bohemistův pohled „zvenčí“, ale umožňuje i konfrontaci s literárním děním v Polsku i v Evropě.