V České republice je debata o veřejných zakázkách významně poznamenána jejich spojováním s korupčním jednáním. Výsledkem je celá řada zjednodušujících soudů a rychlých návrhů na řešení, které však nejsou podloženy konkrétními analýzami. Praxe zadávání veřejných zakázek je dále značně deformována přílišným důrazem na právní formalismus, což vede k prodlužování zadávacích procesů a zejména ke ztrátě základní funkce tohoto institutu, kterým je z mého pohledu zvyšování ekonomické efektivnosti. Kniha je rozdělena do čtyř základních celků. V první části je analyzován vztah institutu veřejné zakázky a ekonomické efektivnosti, přičemž důraz je kladen na implikace vyplývající z poznatků ekonomie transakčních nákladů. Druhá část se věnuje otázkám jak kvantifikovat rozsah trhu veřejných zakázek a jaký je jeho vývoj v posledních letech poznamenaných ekonomickým propadem. Následující část stručně rekapituluje genezi právní úpravy zadávání veřejných zakázek na území České republiky, porovnává její rozsah a diskutuje možnost zohlednění ekonomických principů přímo v zákoně o veřejných zakázkách. Konečně poslední část analyzuje nejvýznamnější faktory ovlivňující efektivnost veřejných zakázek, jakými jsou například míra konkurence na nabídkové straně nebo schopnost zohlednit všechna relevantní rizika v popisu předmětu plnění. Čtenář v knize nenajde ani výklad současné regulace zadávání veřejných zakázek2, ani návod na to, jak správně zadávat. Ba dokonce zde nejsou obsaženy ani podrobné návrhy řešení, jak zlepšit současný stav. Jedná se však o systematický výklad problematiky z pohledu ekonoma, který identifikuje kritická místa v procesu zadávání, jež ovlivňují výslednou efektivnost. Jeho studium lze doporučit studentům pokročilých kurzů veřejných financí a také zástupcům odborné veřejnosti, kteří se chtějí na zadávání veřejných zakázek podívat poněkud jiným pohledem, než jaký je v současné době běžný.