Když sleduji dnes ve svých 82 letech oficiální vykladače minulosti, připadám si, že jsem asi žil někde jinde. Můj život byl plný událostí, které byly mnohdy pro nynějšího nezasvěceného čtenáře až nepochopitelné. Seznámit se s nimi by bylo zajímavé pro lidi mé generace pro porovnání s vlastními zkušenostmi a ti mladší by mohli číst povídání skutečného člověka, který prožil život plný zvratů. V 11 letech jsem prodělal dětskou obrnu. Díky horkým zábalům a speciálnímu cvičení nejprve v nemocnici a později v Janských Lázních jsem po vyléčení zůstal zcela bez následků. Průběh léčení jsem popsal pohledem malého kluka ve své knížce Měl jsem obrnu. Moje další zážitky byly mnohdy opravdu zajímavé. Zakládání JZD v mé rodné obci jsem popsal s využitím povolených citací z kroniky rodné obce. Studoval jsem úplně první rok pedagogického institutu. Náplň prvních dvou společných let v této „vysoké škole“ byla hodna kabaretu, tak jsme ho napsali. 23 let jsem byl ředitelem základní školy (8 let před rokem 1989, 15 let po něm). Celý svůj život jsem se řídil v dětství získaným selským rozumem.